Předvolební palubní deník č. 13 – Pátek 1. října 2010 – 14 dnů do voleb

Jdou jim vstřícně na ruku

aneb

Nový pokus Onderkovy koalice o blokování rozvoje sportovišť  za Lužánkami?

Včera jsem se u televize bavil, když jsem sledoval, jak Martin Veselovský zpovídal „levicového ekonoma“ (já vím,  contradictio in adjecto)  Jana Mládka z ČSSD v souvislosti s možnými opatřeními proti šílenosti zvané fotovoltaické elektrárny.  Komické je, že tento pán, kterého sami dva exšéfové ČSSD nazývají „Velká kapsa“, zjistil až nyní, že dopady ekologicko-ekonomicko-energetického nesmyslu na peněženky všech, jak občanů, tak i firem, budou poměrně drastické. Nejen v tom, že se vyšší cena promítne  všem lidem do přimých plateb za elektřinu, ale také ve zdražení všech výrobků produkovaných v České republice. Prý je potřeba, podle Mládka, s tím něco dělat.

No správně bych měl místo „komické“ napsat tragikomické, protože to až taková sranda zase není, že?  Na Islandu bude expremiér čelit žalobě za ekonomickou krizi ostrovní země, které podle některých Islanďanů jím vedená vláda mohla zabránit.  Mají v demokracii poněkud delší tradici, ale věřím, že se někdy něčeho podobného dočkáme i my. Zatím můžeme jen sledovat, jak kdo hlasoval.  Třeba kdo v Poslanecké sněmovně hlasoval 2x po sobě pro Gripeny, nebo pro fotovoltaické elektrárny, či před letošními květnovými volbami pro biopaliva.  Všechny tři zmiňované případy mají miliardové dopady do státního rozpočtu. O všech třech hlasováních bylo předem zcela jasné, že jsou pro Českou republiku evidentně nevýhodné.  A komentáře  zahraničního tisku o korupčním pozadí nákupu Gripenů (například britského Guardianu) bagatelizoval již v roce 2003 sám premiér Špidla.  Ano ten, o němž se dodnes bůhví z jakých důvodů traduje, že je to poctivý a neúplatný muž :-))).

Někteří politici se občas jeví jako alternativně inteligentní, někteří zase jako roztomile roztržití. Třeba když náměstek brněnského primátora Martin Ander vysvětloval proč jeho kolegyně Jana Drápalová hlasovala pro podzemní garáže v historickém centru Brna na Zelňáku. Prý to bylo proto, že měla málo informací. Pomiňme fakt, že existují zastupitelé a členové nejužšího vedení města Brna vesele hlasující o něčem takovém nemajíce dostatek informací. Věnujme se raději pravdivosti Anderovy výmluvy.  Jeho vysvětlování totiž činí dojem, že se členka rady Drápalová s materiály o garážích měla možnost seznámit až na červencové radě.  Faktem ale je, že se tento materiál projednával v komisi pro rozvoj města Brna (včetně všech výkresů jednotlivých variant) již v prosinci roku 2009. Tedy více než půl roku před samotným hlasováním v radě. Ovšem možná se paní Drápalová za těch sedm měsíců s materiálem opravdu nestačila seznámit a hlasovala jen tak, jak jí to v daný okamžik napadlo.

Brněnské zastupitelstvo naštěstí o Gripenech ani fotovoltaických elektrárnách nehlasuje. Že ale může současná radniční koalice poškodit rozpočet města Brna podobným způsobem jako shora zmíněné kauzy je názorně vidět na opětovné snaze protlačit již po třetí hlasováním prodej pozemků za Lužánkami.

O kauze jsem psal 17. září po druhém pokusu o prodej pozemků ve vlastnictví města Brna. Nynější představitelé města se rozhodli, že pro město nevýhodný prodej protlačí za každou cenu ještě do konce tohoto volebního období, takže jej předkládají na jednání Zastupitelstva města Brna znovu, potřetí, v úterý 5. října.   Celá věc má minimálně tři sporné body, u kterých se stojí za to zastavit:

1. Dalším prodejem pozemků v dané lokalitě se zvyšuje pravděpodobnost budoucích problémů města Brna při rozvoji této lokality jako sportovně relaxačního centra.
2. Cena za kterou chtějí zastupitelé radniční koalice prodat pozemky soukromému investorovi. Na posledním předvolebním zastupitelstvu 5. 10. 2010 je prodej zařazen pod bod č. 68  – Návrh prodeje pozemku p.č. 1075/1 v k.ú. Ponava.  Prodejní cena, za kterou chtějí zastupitelé za ČSSD, Zelené, KDU-ČSL a Brno 2006 pozemky v této lokalitě prodat je 2.800,- Kč/m².

Město Brno si ale nechalo na tento konkrétní pozemek  zpracovat odhad již v roce 2003 a z něj vyplývá cena 5.500,- Kč/m² .

Že zastupitelé musí velmi dobře  vědět jaká je skutečná tržní cena pozemků v této lokalitě vyplývá z dalšího bodu, který bude projednávat úterní Zastupitelstvo města Brna a to je bod č. 126 – Návrh budoucí směny pozemků v k.ú. Ponava se společností ACB Ponava, s.r.o.. V tomto bodě je kupní cena pozemků v lokalitě Ponava stanovena na   5.200,- Kč/m².

Ze shora uvedeného vzorce pro výpočet  kupní ceny je mimo jiné  zajímavý i koeficient nárůstu ceny mezi lety 2005 a 2008 – bez pár korun je to 10% za tři roky.  Laskavý čtenář si jistě sám udělá obrázek kolik by asi činil rozdíl mezi odhadní cenou 5.500,- Kč/m² z roku 2003 a tou dnešní při použité podobného  koeficientu.

3.  Posledním, neméně zajímavým faktem je, že letošní posudek si Magistrát města Brna nechal zpracovávat u stejného znalce, který jej pro soukromého investora zpracovával v roce 2008.  Pikantní je, že mimo osobu znalce je zcela stejná i odhadní cena, kterou pan znalec za stejný pozemek stanovil v obou posudcích.  Pozemek je myslím jediným brněnským pozemkem u nějž cena v čase neroste.

Když nebudeme brát v úvahu bod 1., kterým zastupitelé místo konsolidace celého území jej naopak drobí (a zadělávají tak příštímu zastupitelstvu na budoucí problémy) a  vezmeme v potaz jen bod 2. dá se při prodávané rozloze celkem 5.658 m² jednoduše spočítat, že přímá škoda pro rozpočet města Brna (rozdíl z odhadní ceny z roku 2003  ve výši 5.500,- Kč/m² a dnešní prodejní ceny 2.800,- Kč/m²) je   15,276.600,- Kč. Ano, více než 15 milionů korun.

Škoda na každého z pro prodej nutných hlasujících 28 zastupitelů je více než 0,5 milionu korun.

Kdy tu budeme mít ten Island prosím?

Takže podobně jako při hlasování v Poslanecké sněmovně, sledujme i nyní při hlasování Zastupitelstva města Brna kdo a jak hlasuje.  Při rozhodování koho volit je to určitě lepší, než se rozhodovat podle pocitů.